« zpět
20.11.2017

Žlutá

žlutáŽlutá je barvou slunce, které v nás probouzí radost ze života, chuť žít. Život kolem nás pluje v neustálých proměnách a dny jsou jako vlny, které omyjí břeh a již se nevrátí. V tomto příboji se člověk nemá povalovat jako mrtvá škeble, kterou věčné vlny jedno dne rozemelou na prach, ale má se stát tím, kdo tyto vlny pomáhá vést k jejich cíli, aby jejich síla tvarovala svět. Být vlečen a smýkán je znamení nevědomostí, z níž klíčí zánik.
Proti hrozbě nevědomosti a tím také zániku je nám však poskytnuta dokonalá ochrana, spočívající v potřebě neustálého zdokonalování. Žlutá barva je průvodcem, který nás vybízí k novým zkušenostem a zážitkům a který nedovolí, abychom se v proudu života zastavili.
Žlutá barva ovládá střed lidského těla, sluneční spleteň. To je místo, kde je duše spojena s tělem, a z tohoto místa je také ovládá. Podobně ovládá i Slunce střed sluneční soustavy a spojuje ji s duchovními silami vesmíru. Je to tedy barva spojení dvou světů - duchovního a hmotného, které se zde v různých rovinách setkávají ke vzájemnému povznesení. Na rozdíl od fialové barvy, jejíž účinek pomáhá člověku k opuštění hmotného světa, je účinek žluté barvy opačný.  Žlutá barva umožňuje člověku, aby se ve hmotném světě dobře upevnil, poznal jej a naučil se v něm správně působit. Účinek žluté barvy prohlubuje smysl pro pozemský život, avšak nejenom pro jeho krásu a rozmanitost, nýbrž především pro jeho význam. Na zemi kráčejí vedle sebe již po tisíciletí dobro a zlo. Dnešní doba nechala vyvstat kontrastům mezi nimi až na nejvyšší možnou míru a usnadnila tak hledání pravdy. Svět křiklavých kontrastů umožňuje každému, kdo upřímně hledá, aby se rychle zorientoval a záplavě protichůdných tvrzení a vrcholících zmatků, znovu našel ztracenou nit svého života.
žlutáUpevnit se ve svém pozemském světě neznamená postavit si dům obehnaný betonovou zdí, ale přijít na to, k jakému účelu se nám daru pozemského života vlastně dostalo. Stát pevnýma nohama na zemi znamená tolik co vědět, k čemu nám zem pod nohama slouží. Je veliký rozdíl mezi tím, zda ji považujeme současně za svou kolébku i hrob, nebo zda ji považujeme za odrazový můstek, na nějž nás dovedlo přání odrazit se ještě výš. Žlutá barva symbolizuje toto přání a pobízí nás k získávání dalších a dalších zkušeností, z nichž nakonec může vzejít poznání o hlubokém smyslu našeho bytí. Žlutá barva pak v auře člověka dozrává ve svůj protipól, barvu fialovou, která je znamením úsilí a touhy vymanit se z pomíjivého světa kontrastů a vydat se na cestu do říše ducha.
V opačném případě, zasvětí-li člověk svůj život pozemským účelům nebo nesnaží-li se hledat vyšší smysl života poctivě, žlutá barva se v jeho auře zakalí. To je pak viditelným znamením ješitnosti a domýšlivosti. Fialová barva a kalná žluť se tak stávají základními barvami v auře člověka, v nichž pro vesmír spočívá informace o tom, k jakým hodnotám se člověk přiklonil.
Žlutá barva nám tedy umožňuje pochopit svět, do něhož jsme se zrodili. Najít své místo v něm je dalším úkolem, k němuž nás žlutá barva vede. Splnění tohoto úkolu je tím snazší, čím více si uvědomujeme zvláštnosti svojí osobnosti, svoje schopnosti. Když dítě poprvé řekne „Já“, je to věta žluté barvy. Tímto „Já“ se však vyčleňuje z okolního světa, v němž dosud žilo bez silnějšího uvědomění sebe sama. Stojí tu proti sobě pojednou samostatná osobnost a svět, v němž je třeba žít. Žít v něm však znamená učit se odevzdávat za svůj život protihodnotu.
Žlutá barva nám pomáhá začlenit se do tohoto světa, vytvořit spojení s ním. Jakékoliv spojení nás staví před následující otázky: „Co mohu dát?“, „Co si mohu vzít?“. Žlutá barva nám dává žlutou odpověď: Musíme zůstat sami sebou, protože jinak nemůžeme nabídnout k výměně nic vlastního. Čím více neopakovatelných osobních kvalit dokáže člověk rozvinout, tím méně se pak obává ztráty svojí pozice v životě, a tím méně také cítí potřebu vystupovat proti svým zdánlivým protivníkům. Jen za tohoto předpokladu nebude vnímat úspěch druhých lidí jako ohrožení svého vlastního, ale naopak jako část svého vlastního úspěchu. Rivalita je vždy znamením pocitu méněcennosti, která se snaží zjednat si své místo ve světě potíráním druhých. Zůstaneme-li věrní daru vlastní osobnosti, staneme se snadněji velkorysými a nesobeckými.
žlutáV opaku k nejasné představě jakého rozplynutí a tím i zániku osobnosti v okamžiku, kdy duše člověka dosáhne nejvyšší míry zdokonalení, pokračuje tato duše dále ve svém bytí jako sebevědomá osobnost. Lidské zkušenosti jsou nepřenosné, nebo neboť vznikají na základně osobních rozhodnutí. Tato originalita vlastních zkušeností je důvodem, proč nemohou přinést užitek žádnému jinému člověku, proč nemohou být sdíleny. Každý se rozhoduje sám za sebe, což mu přináší zcela odlišnou osobní zkušenost. Tento fakt dokazuje život každého z nás. Osobnost, která dospěla do zralosti zásluhou nesčetných zkušeností a jejich správným vyhodnocením, která se stala právě díky těmto zkušenostem vnitřně pevnou, kompaktní a svébytnou, nemůže zaniknout. Vždyť jedině v této zralé podobě může být celku užitečná.
V dnešní době musí vést člověk o svoji osobnost urputný boj. Uniforma se mu vnucuje na každém kroku ve způsobu myšlení, který je jinými lidmi pěstován k prosazení jejich zájmu. Uniforma je přece prastarý způsob, jak odfiltrovat osobnost a postavit do popředí zájem. A je-li např. člověku dostatečně důsledně vštěpováno, že musí být lepší než druzí, je to také uniforma, v níž snadno zapomene na to, že má být především sám sebou. Druzí lidé nejsou potom pro něj těmi, kteří ho doplňují, ale těmi kteří mu konkurují. Nežije pak již vlastní život, ale život podle cizích přání, zatímco jeho vlastní zakrněla.
Rozvoj osobnosti si nelze představit bez učení. Také při učení by měl člověk zůstávat sám sebou. Střetávání se s cizími názory by nemělo vést k jejich bezvýhradnému přisvojování, ale především k rozvoji schopnosti přesného odvažování, rozlišování a posuzování. Jedině z takového posuzování může pak vzejít zdravý vlastní názor.
Již jenom pohled o plamenů ohně má v sobě cosi očistného, co umožňuje, aby se člověk ponořil do hlubin svého nitra a objevil tam příslib alespoň jeden ryzí zlomek sebe samého, část slunce, které si v sobě nese. Proto sedává u ohně tolik zamyšlených lidí, neboť oheň jim ukazuje všechno, co si jejich duše přeje. Proto i slunce má tu pověstnou moc zahnat z lidské duše malomyslnost a vrátit ji znovu jiskru, kterou udusily pochybnosti a nedostatek přesvědčení. Tak není divu, že žlutá barva, která je poslem expanzivní a očistné síly, nalézá snadno cestu ke všemu, co je v duchu i v těle z této síly zrozeno. Pod vlivem žluté barvy se snadněji uvolníme ze starých řetězů a odhodláme se učinit tečku za minulostí. Vytvoříme tak prostor, který mohou zaplnit noví lidé a nové situace. Žlutá barva je tak pozvánkou pro nové myšlenky a zkušenosti, z jejich svěžího proudu se rodí nová budoucnost. Vybízí k učení, k setkávání s lidmi, k získávání poznatků a k cestování. To vše nás zbavuje starých nánosů, zetlených myšlenkových vzorců a utkvělých představ, které pokryly náš život jako dusivý koberec.  Teprve potom poznáváme jejich skutečnou tíži, kterou jsme museli nést a která způsobovala těžkopádnost našich kroků a promeškání mnohé šance. Pak se již nebudeme obávat nehybnosti, která začíná rychle klíčit všude tam, kde se člověk z nejrůznějších důvodů stáhnul do ústraní.  Ve svém opevnění, na které bývá i často hrdý, přestává vidět a slyšet druhé lidi, kteří mu nesou zprávu o rozmanitosti světa… a vleče se dál ve vyšlapaném kruhu svých myšlenek.
žlutáA tak si ve dnech žluté barvy zvolna přivykáme, jak chutná pravá lehkost a uvolněnost, s jakou máme putovat svým životem. V den žluté barvy cestujeme, podnikáme výlety a setkáváme se s přáteli, abychom zjistili, jak žijí ti druzí. Když nás něco zaujme, můžeme se pokusit o vlastní ztvárnění. Zůstaneme-li osobití, mohou se nás po čase stejní přátelé zeptat, kde jsme na takovou výbornou myšlenku přišli. Také své myšlenky udržujeme v pohybu a prožíváme radost z toho, že je nám dopřáno naučit se novým věcem. Mysl zůstává otevřená novým podnětům. Zajdeme ke konkurenci a dáme najevo svůj údiv nad originálním vyřešením prodejního místa. Neklid a existenční obavy, které vyvoláme, překonáme přátelským tónem a oceněním lidských kvalit, s nimiž se zde setkáváme. S překvapením zjistíme, že lidé nejsou vůbec připraveni slýchat o sobě příznivá vyjádření, přestože není nic, po čem by více toužili. Uvědomíme si, jakou obrovskou moc má dobré slovo, které povzbuzuje a navrací víru v život. Jakou obrovskou moc má člověk, který povzbuzuje. Slzy, které vytékají zpod masky, jsou pravé. Proto s sebou nosíme papírové kapesníky pro sebe i pro druhé – vždy, když máme v úmyslu vyslovit něco pěkného.  Měli bychom je nosit stále. Zamýšlíme se nad výrazem rozzářený člověk a sledujeme svůj obraz v zrcadle. Pokud je nám čtyřicet a výše, můžeme si být jistí, že za to, co vidíme v zrcadle, si můžeme sami.  Ano, toho jsme pravdu dosáhli vlastními silami.  Zbývá ještě slabá naděje, že uvnitř jsme sice rozzářeni, ale navenek to nedáváme tak znát, abychom nevyplašili okolí.  Bude však pro nás lépe, když se této naděje ihned vzdáme. Naše tělo je sice poněkud z houževnatého materiálu, který může leccos skrýt, ale životnímu pocitu odolávat nemůže. Snažíme se vypátrat, v čem tkví naše originalita, protože ta jediná může způsobit, že se z nás stane rozzáření „slunce“, které zahřívá a projasňuje svět.  A pamatujme: nejvíce nás prozrazují naše přání a to i ta dětská. Zkusme některé z nich alespoň v mysli následovat a sledujme, zda nejsme v tu chvíli šťastnější. Pokud ano, pak jsme našli cestu k sobě. Jako odměnu vychutnáváme sluneční svit (pokud je) a střádáme pro budoucnost pocit lehkosti, s jakým se pohybujeme tímto dnem. Večer si rozděláme oheň a necháme ve svém nitru doznít působení očistné síly, která nám uvolňuje cestu k naší duši.

Žlutá barva ovládá oblast třetí čakry.
Tělesně se její účinek vztahuje k činnosti nervového systému. Stimuluje činnost motorických i sensitivních nervů. Tento vliv se může uplatnit při léčbě svalových a nervových poranění. Působí povzbudivě na činnost zažívacího systému, kde ovlivňuje sekreci enzymů v oblasti střev, slinivky a žlučových cest. Stimuluje ohyb tráveniny ve střevech a působí tak léčebně při zácpě. Podporuje činnost lymfatických cév a uzlin.

Zdroj: Jan Palouček, Poselství barev

Počet komentářů celkem: 0
 

Kategorie článků:


Odeslání balíčků v prosinci:

7.12. a další 17.12, 21.12 a 28.12
(12. - 16.12 jsem mimo ČR)

Kde se můžeme vidět?

9.2.2019
Kurz automatické kresby

Harmonogram:



S radostí se Vám budu věnovat emailem či v poradně ♥
úterý - pátek

* poradna v Ostravě Hrabůvce pracovní doba dle objednávek


tel: 737 888 477

balíčky
odchází vždy v pátek

*nemohu zaručit přijetí hovoru při práci s klientem

Newsletter:

Chci odebírat newsletter

Chci odebírat!

Facebook:

 
Webdesign Studio R3D, s.r.o.